Náš příběh 

sluší se několika větami představit. Jmenuji se Petr Bejblík, jsem středního věku. Víno je mou zálibou i koníčkem. Po osudovém setkání s člověkem, kterého si ohromně vážím, ale nemohu ho zde jmenovat, jsem začal za vínem jezdit do Francie, ochutnávat a kupovat. Protože charisma, rady, nadšení pro vína i zkušenosti onoho člověka, které jsou při vší úctě hlubší než znalosti většiny z nás, mne velmi ovlivnily, rozhodl jsem se je  dovážet i k nám.

Dovážím vína, které ve Francii ochutnáme, vybereme a osobně i přivezeme. Nejsou to vína laciná, myšleno kvalitou. Jsou to vína, která již svou hodnotu mají. Zároveň jsou cenově dostupná. Najdete u nás i vína pro náročnější, kteří už hledají ve vínech více. Nabídka nebude nikdy definitivní, stále ji doplňuji, rozšiřuji a hlavně udržuji minimálně v nastavené kvalitě.

Přeji příjemnou procházku po našich stránkách a radost z dobrého vína.

S velkou úctou chci zde ještě jednou poděkovat skromnému a velmi obětavému muži za to, co o vínu vím.

Petr Bejblík

dovozce a prodejce vín

www.spolecenska-vina.cz

28.4.2014

Společenská vína

Jsme sice v našich podmínkách spíše zvyklí na pivo, které lidi stmeluje, ale víno nastavuje hranici mnohem výš…

Prostředí pro ctitele vína je kultivovanější a samotný rituál jeho konzumace je pomalejší, labužnický včetně estetiky vinných skleniček a ušlechtilého tvaru lahví, krásy etiket, prostě to není jen něco, co se pije  po kvantech z kelímků nebo půllitrů…

Historicky je víno jedním z nejstarších nápojů, kterým se opájeli i antičtí hrdinové, bohové a filozofové.

Pohled na svahy vinic, ať už dramaticky příkré, či se ladně a vlídně vlnící nám vnuká myšlenku se zastavit, spočinout a na chvíli si vychutnat lahodnou podívanou nejen očima, ale nejlépe právě se sklenkou vína v ruce a tím přidat i slast chuťovou.

Vinné hrozny jsou jediným ovocem, ve kterém se zrcadlí charakter půdy v níž rostlo a zrálo, stejně jako vliv podnebí a počasí v zemi, ze které pochází.

Proto jsem se rozhodl napsat tento úvod, abych si v těchto slovech definoval svůj vztah k vínu a mohl odůvodnit svou lásku k němu, aniž by to byla jen zpověď  alkoholika na sezení…

Tomáš Štipský

knihkupec a milovník dobrého vína.

www.wales.cz

22.4.2014

Víno jako lék!

Již několik tisíciletí je známý příznivý a léčivý vliv hroznového vína na lidský organismus, ať v podobě bylinné nebo alkoholové. A té se teď budu věnovat. Dovolím si velmi stručný výčet neduhů v našem těle, proti kterým pití vína pomáhá..

Srdečně-cévní :

kornatění tepen, infarkt, mrtvice, křečové žíly, vysoký (špatný) cholesterol, vysoký krevní tlak.

Zažívání :

poškozená sliznice, bakteriální infekce, záněty, překyselení při trávení, průjmy.

Plíce :

chronická bronchitida, rozedma plic, zápal plic, bakteriální a virová onemocnění.

Nervové :

demence, Alzheimerova choroba, zánět mozkových blan, úzkost, deprese, stres, únava.

Pohlavní orgány :

nezdary otěhotnění, infekce, sterilita.

Tělesná hmotnost :

nadváha, obezita, cukrovka.

Zrak :

stárnutí oční sítnice – slepota.

Imunita :

bakteriální a virová onemocnění, volné radikály, rakoviny – prsu, prostaty, plic, jater, střev, kůže, krve; chemoterapie.

Pokud nám má víno být opravdu lékem, pak v množství asi 2 dcl pro ženy a asi 4 dcl pro muže. Dále také fakt, že víno má být kvalitní. Neměli bychom ho pít na lačno, tedy nejlépe k jídlu s dostatečným obsahem bílkovin a vitamínů. Můžeme si vzít příklad třeba z Francie, kde i přes holdování tuku, pití kávy, kouření a nedostatku pohybu, se dožívají vysokého věku ve zdraví. Nepochybně k tomu přispívá i to, že alkohol ve víně navozuje pocit pohody, odstraňuje stres a únavu. A pokud se k tomu přidá i posezení společně s přáteli nebo s rodinou, není snad už nic lepšího.

Příznivé také je, že čím jsme starší, je pro nás pití vína zdravější. Začněme včas, než nás překvapí zmíněné nemoci.

Pití vína povznáší ducha. Zvyšuje intelekt, rozvíjí kreativitu a fantazii. Dá se tohle říci například o pití piva ?

Jako výživová poradkyně a zároveň milovnice dobrého vína jsem moc ráda, že je vlastně zdravé víno pít, než nepít. Pak bych už jen dodala : ,,Aby se nám nemoci opravdu vyhnuly, doplňme kvalitní víno také kvalitní stravou. Bude jim to moc slušet a nám také. A tělo si už řekne, jestli má právě chuť na bílé nebo červené...“

Marcela Dvořáková

poradce pro výživu a životní styl

10.1.2016

   Když mlsám víno, mlsám jej nade vše

Nevím, co je to láska k vínu, protože nevím, co je to neláska. Víno je součástí života. Nepamatuju si, žebych kdy slyšela příběh, kde by zápornou roli hrálo víno. V naší rodině je víno nenapravitelný Enšpígl.Víno je zpěv. Když člověk zpívá, nemůže  ubližovat, on totiž nestíhá, má zkrátka spoustu práce s tím,aby se trefil do sloky. Leda, že by ubližoval sluchu osazenstva. To by ovšem byla divná společnost, která by se nepřidala. Když totiž piju víno, nemůžu jej pozřít ve špatné společnosti. Víno je přímou úměrou pro dobrou zábavu. No a pak vstanete a tancujete, protože vysoké tóny prostě v sedě zvládnout je nad síly.  

Vínem si člověk nedodává odvahu, víno je parťák. Víno jde s námi ruku v ruce. O víno se dělíme. Ne, že by byl člověk od přírody rozdavačný a štědrý, ale prostě se tak nějak bojí, aby se v té další lahvi neskrývalo něco ještě lahodnějšího, o co by mohl přijít. 

Při pomyšlení, kdo by tak mohl tyto řádky číst, docházím k závěru, že je třeba odhalit svoji identitu. Jsem děvče, což mi znemožňuje hovořit o věku. Čím jsem starší, tím méně hlásám, že si dám jen skleničku a tím jsem obezřetnější, protože víno ve mně nevyvolává automaticky dobrou náladu, víno mě drží tam, kde jsem. Proto jej piju jen tehdy, když už mě dobrá nálada prostoupila a hodlá se mě držet. 

Nejsem alkoholik, ale když v nepravý čas dojde víno, přiznávám, mohou se mi začít třást ruce… rozhořčením z nepřipravenosti. Když píšu tyto řádky, piju víno od pana Bejblíka. Vše se vším souvisí. Má voňavou barvu odkvetlé pampelišky, skrz kterou vidím  onen všude přítomný pražský sníh, jež zakrývá dálky. Já ovšem žádný výhled nepotřebuji, protože všechna dobrodružství dálek jsou zastoupena v jeho chuti a v jeho příběhu. Miluju příběhy, miluju lidi, miluju víno a jsem nadšena, že jsem si našla dodavatele, který mým choutkám a pohnutkám rozumí. Společenská vína pana Bejblíka mě nikdy nenechají na holičkách.

Veronika Cialdiová

Bakchův stoupenec

www.nas-bar.cz    www.hamko.cz

23.1.2016

                                                                       Víno a volný čas aneb co mi dává křídla...

Příběhy a víno, jako by v obou zněla ozvěna času,
vzpomínka na jiskru a barvu, na to, co bylo, co je i co se teprve chystá.
Když světlo tančí ve sklence vína a na jazyku cítím příchuť slunce,
větru a země, když čtu a ztrácím se v příběhu, mohu se ocitnout kdekoliv
a stát se kýmkoli.
Páčko, 

Kateřina

milovnice poezie, knih i vína

15.4.2016