Tajemství původu 5 - Vyčteníčko páté - O crémantech a ústřicích

Byla to ochutnávka dosud nejvíce navštívená, ať už těmi, kdo ústřice zbožňují, nebo milovníky cremántů a kdybych věděl, že budu psát na žhavé téma, tak bych si dal práci se zjišťováním, zda někteří nezkoušejí poprvé okusit živé dary moře, popřípadě, jaké jsou jejich dojmy, ale vzhledem k tomu, že se nejedná o reportáž, tak snad příště...

Dospěl jsem k názoru, že ústřice jsou vlastně taková esence mořskosti - kdyby moře bylo živé a mělo svou vlastní chuť, tak je cítit a chutná právě takhle - vůně mořského pobřeží a slanost mořské vody, které jsou lehce operleny bublinkami crémantu...

Poučení, že ústřice je lépe kousat a nepolykat vcelku, stejně jako to, že citrón a další dochucovadla nejsou nutná, bylo pro mne novinkou, stejně jako fakt, že mají také letokruhy podle věku. Pro citrón jsem zvolil kompromis a přidal si ho až na druhou a třetí, tedy irskou jsem ochutnal původní a u bretaňské a holandské jsem neodolal kyselému pokušení...

Viňo Verde bylo lehkým zahájením, alsaské a burgundské šumivé důstojným partnerem ústřic a na závěr jurský crémant, který člověka nutí se zamyslet nad tím, že víno se nepije jako voda a není jen stimulant na rozproudění společenské zábavy.